Nejnovější studie přinášejí znepokojivá zjištění: mileniálové a příslušníci generace Z se stále častěji potýkají se zhoršením duševní pohody.
Analýzy několika mezinárodních průzkumů ukazují, že za posledních deset let výrazně klesla úroveň štěstí a celkové životní spokojenosti mladých dospělých. Tento trend je nejvýraznější v USA, ale potvrzují ho i údaje z dalších anglicky mluvících zemí, jako jsou Spojené království, Austrálie, Kanada, Irsko a Nový Zéland.
Odborníci varují, že současný vývoj může vést k vzniku tzv. „ztracené generace“ – skupiny mladých lidí, kteří se budou muset vyrovnávat s dlouhodobými psychickými i ekonomickými důsledky této krize.
Tradiční model štěstí už neplatí
Dříve se životní spokojenost vyznačovala křivkou ve tvaru písmene U – v mládí byla nižší, ale s přibývajícími roky postupně rostla. Nové studie však tento vzorec vyvracejí.
Podle údajů z průzkumů, jako jsou Behavioral Risk Factor Survey, General Social Survey a American National Election Survey, se v USA ukazuje, že mladí lidé zažívají nejvýraznější pokles duševní pohody, zatímco starší generace hlásí spíše rostoucí spokojenost. Podobný trend potvrzují i čtyři výzkumy Evropské komise, které ukazují rostoucí míru stresu a úzkostí u mladých Evropanů.
„To, co momentálně pozorujeme, není jen běžná změna nálady, ale skutečná krize duševního zdraví mezi mladými lidmi,“ uvádějí autoři studie. Podle nich se od roku 2020 nezhoršily pouze ukazatele celkové životní spokojenosti, ale i počet diagnostikovaných případů úzkostných a depresivních poruch.
Hlavní příčiny krize duševního zdraví u mladých
Experti upozorňují na několik klíčových faktorů, které mohou hrát roli v tomto znepokojivém trendu:
- Ekonomická nejistota a rostoucí životní náklady – mladí čelí stále vyšším výdajům na bydlení, vzdělání a zdravotní péči.
- Negativní dopady sociálních sítí – neustálé porovnávání se s ostatními a tlak na „dokonalý“ život přispívají k úzkostem a depresím.
- Pandemie COVID-19 a její důsledky – lockdowny a omezení sociálního života zanechaly trvalé stopy na duševním zdraví mladých lidí.
- Nejisté pracovní podmínky a tlak na výkon – mladí čelí nestabilnímu trhu práce a vysokým očekáváním.
- Úbytek osobních sociálních interakcí – digitální komunikace často nahrazuje reálné mezilidské vztahy, což vede k pocitu izolace.
Podle ekonoma Davida Blanchflowera, bývalého člena měnového výboru Bank of England, se mladá generace potýká se ztrátou autentických mezilidských vztahů. „Nejde jen o to, že tráví hodiny na mobilu. Jde o to, co kvůli tomu nedělají – méně se setkávají s přáteli, tráví méně času venku a méně navazují partnerské vztahy,“ řekl Blanchflower pro The Guardian.
Znepokojivý trend s globálními důsledky
Studie jako World Values Survey, Global Flourishing Study a Global Minds potvrzují, že klesající životní spokojenost mezi mladými není pouze problémem západního světa. Tento jev se objevuje v různých kulturách a ekonomických podmínkách, což naznačuje hlubší společenské změny.
Podle odborníků není řešení této krize jednoduché. Pokud se nepodaří tento trend zvrátit, může mít dlouhodobé důsledky nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Blanchflower varuje, že ekonomické dopady mohou být výrazné: mladí lidé, kteří ztratí vazbu na vzdělání a pracovní trh, představují riziko pro budoucí stabilitu ekonomik.
„Pokud se mladí lidé odpojí od vzdělání a práce, nebude to mít dopad jen na ně, ale na celou ekonomiku,“ dodává Blanchflower.
