Rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem, který se uskutečnil 12. února, vyvolal silnou odezvu na Ukrajině. Mnozí v Kyjevě vnímají tento krok jako obcházení ukrajinských zájmů a narušení dosavadní americké politiky, která se od ruské invaze v roce 2022 řídila zásadou, že o budoucnosti Ukrajiny se nebude jednat bez její přímé účasti.
Kyjev cítí zradu
Ukrajinská média ostře kritizovala skutečnost, že Trump se nejprve spojil s Putinem a teprve poté informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle deníku Europejska Pravda tím Trump „nastolil novou realitu, v níž Ukrajina rychle ztrácí svou subjektivitu“. Administrativa jeho předchůdce Joea Bidena vždy konzultovala kroky s Kyjevem, avšak nový prezident tuto praxi ignoroval.
Deník Kyiv Post poukázal také na délku rozhovorů – Trump hovořil s Putinem přibližně 90 minut, zatímco se Zelenským pouze hodinu. Americký lídr po setkání neskrýval pozitivní dojmy ze svého dialogu s ruským prezidentem.
„Oba prezidenti se vzájemně pozvali na návštěvu. Trump se distancoval od označení Putina za válečného zločince a nekomentoval ani mezinárodní zatykač na šéfa Kremlu. Snaží se vytvořit dojem, že vztahy mezi USA a Ruskem se mohou zlepšit, zatímco Ukrajina zůstává stranou,“ uvedl šéfredaktor Kyiv Post Bohdan Nahajlo.
Evropa varuje před ústupky Moskvě
Někteří západní politici označili Trumpův postup za oslabení ukrajinské pozice. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval před jednostrannými ústupky Rusku ještě před začátkem mírových jednání. Podle šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbockové nemůže být Ukrajina v jednáních obcházena a musí být přímo u stolu.
„Toto se netýká jen Ukrajiny, ale také evropské bezpečnosti. Jednání nesmí vést k situaci, kdy se Rusko pouze připraví na další ofenzívu,“ zdůraznila Baerbocková.
Trumpova administrativa odmítá kritiku
Americký ministr obrany Pete Hegseth však nesouhlasí s kritikou a odmítá tvrzení, že by Trumpova komunikace s Putinem byla zradou vůči Ukrajině. „Prezident Trump se setkal s oběma stranami. Jeho cílem je dosáhnout míru a ukončit krveprolití,“ prohlásil Hegseth před zasedáním NATO v Bruselu.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho musí být případná dohoda výsledkem jednání, která zajistí trvalý mír. „Rusko už nesmí zabrat žádné další území,“ uvedl Rutte.
Ve zkratce
Telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem vyvolal v Kyjevě rozhořčení, protože americký prezident se při jednáních nezachoval jako spojenec Ukrajiny. Ukrajinská média hovoří o ztrátě jejího vlivu na mírový proces, zatímco evropští lídři varují před přílišnými ústupky vůči Moskvě. Trumpova administrativa však tvrdí, že jejich cílem je ukončení války a obnovení stability v regionu. Budoucnost vztahů mezi USA, Ukrajinou a Ruskem zůstává nejistá.
