Mezi současnými výživovými trendy se stále častěji objevuje takzvaná masová dieta – způsob stravování založený výhradně na konzumaci živočišných produktů. Její zastánci slibují rychlé hubnutí a zlepšení zdravotního stavu, odborníci však varují. Tento extrémní režim může napáchat více škody než užitku.
Kdo stojí za masovou dietou?
Hlavním propagátorem je americký ortoped a bývalý elitní sportovec Dr. Shawn Baker. Tvrdí, že vyloučení rostlinné stravy může pomoci při problémech jako deprese, úzkosti, bolesti kloubů či cukrovka.
„Věřím, že úplné odstranění rostlinných potravin může mít pozitivní vliv na lidské zdraví, pokud je strava správně navržena,“ uvádí Dr. Baker.
Tato tvrzení jsou však v přímém rozporu s doporučeními výživových specialistů, kteří dlouhodobě zdůrazňují význam pestré a vyvážené stravy.
Co masová dieta obnáší?
Masová dieta je postavena na konzumaci pouze živočišných produktů – zejména červeného masa, drůbeže, ryb, vajec, živočišných tuků (sádlo, lůj, máslo) a vývarů z kostí. V některých variantách jsou povoleny i bezlaktózové mléčné výrobky.
Ze stravy jsou zcela vyloučeny:
- zelenina,
- ovoce,
- obilniny,
- luštěniny,
- ořechy a semena.
Tělo tak nepřijímá žádné sacharidy a čerpá energii výhradně z tuků a bílkovin. Tento stav navozuje takzvanou ketózu – metabolický stav, kdy tělo spaluje tuk jako hlavní zdroj energie.
Hubnutí s masovou dietou – funguje to?
V počáteční fázi ano. Nízký příjem sacharidů a vysoký obsah bílkovin vede k rychlému úbytku hmotnosti. Bílkoviny zvyšují pocit sytosti a podporují metabolismus.
Podle odborníků je ale tento efekt krátkodobý a často končí jojo efektem – návratem k původní váze, mnohdy i s nadváhou navíc. Navíc jde o výživově nevyvážený režim, který může vést k vážným zdravotním komplikacím.
Největší rizika masové diety
- Zácpa a trávicí potíže – kvůli nedostatku vlákniny.
- Nedostatek vitaminů a minerálů – zejména vitaminu C, K, kyseliny listové, hořčíku a draslíku.
- Zvýšený cholesterol a riziko kardiovaskulárních onemocnění – kvůli vysokému příjmu nasycených tuků.
- Vyšší riziko rakoviny – především rakoviny tlustého střeva (dle WHO).
- Chronická únava a snížená koncentrace – tělu chybí sacharidy jako zdroj energie.
- Hormonální poruchy – u žen např. nepravidelná menstruace, celkově možný pokles činnosti štítné žlázy.
- Narušený střevní mikrobiom – kvůli absenci prebiotik z rostlinné stravy.
- Monotónní jídelníček – psychicky i výživově neudržitelný.
- Zátěž pro ledviny a játra – kvůli nadbytku bílkovin.
- Oslabení kostí a riziko osteoporózy – ztráta vápníku.
- Zápach z úst a těla – typický vedlejší účinek ketózy.
- Poruchy spánku a nálad – sacharidy podporují tvorbu serotoninu.
- Vysoká finanční náročnost – kvalitní maso je drahé.
- Neekologické stravování – chov dobytka má vysokou uhlíkovou stopu.
- Chybějící dlouhodobé studie – chybí důkazy o bezpečnosti při dlouhodobém dodržování.
Zdravější alternativa? Středomořská strava
Místo extrémních diet doporučují odborníci středomořský styl stravování – pestrý, vyvážený a dlouhodobě udržitelný. Základem jsou:
- zelenina a ovoce,
- celozrnné produkty,
- zdravé tuky (např. olivový olej),
- ryby,
- luštěniny.
Tento způsob stravování je ověřen desítkami studií a pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním, cukrovce a nadváze.
