Kapitulace Ukrajiny by mohla mít ničivé důsledky pro bezpečnost celé Evropy. Podle bývalého zástupce vrchního velitele spojeneckých sil NATO, generála Richarda Shirreffa, by ruský prezident Vladimir Putin mohl po případné porážce Kyjeva upevnit svůj vliv v Moldavsku, Gruzii a Rumunsku.
To by podle něj vedlo k další agresi, která by mohla zasáhnout i pobaltské státy a vyvolat přímý vojenský konflikt mezi Ruskem a NATO.
Trumpovo prezidentství může oslabit NATO
Obavy o budoucnost Severoatlantické aliance se ještě více prohloubily poté, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Jeho rozhodnutí, včetně omezení vojenské pomoci Ukrajině a snížení rozsahu sdílení zpravodajských informací s evropskými spojenci, mohou podle odborníků výrazně oslabit kolektivní obranu NATO.
Shirreff upozornil, že pokud by se Spojené státy rozhodly z NATO vystoupit nebo výrazně omezit svou účast, mohlo by to mít katastrofální důsledky pro bezpečnost Evropy. Bez silné americké podpory by se Evropa mohla stát snadnějším cílem pro další ruskou agresi.
Putinovy ambice nekončí na Ukrajině
V rozhovoru pro britský deník The Sun Shirreff zdůraznil, že Putin nikdy nepřestal usilovat o úplné ovládnutí Ukrajiny. „Nikdy se nevzdá ani svého cíle ovládnout celou Ukrajinu,“ řekl.
Varoval také před možným scénářem, ve kterém by Kreml po případném vítězství na Ukrajině využil zmanipulované volby k dosazení proruských vlád v Moldavsku, Gruzii a Rumunsku. Pokud by se to podařilo, dalším Putinovým cílem by mohly být pobaltské státy – Litva, Lotyšsko a Estonsko, které jsou členy NATO. V případě útoku na některou z nich by aliance musela reagovat, což by mohlo vést k otevřené válce mezi Západem a Ruskem.
Brutální realita ruské války
Bývalý velitel amerických sil v Evropě, generál Ben Hodges, upozornil na kruté válečné taktiky, které Rusko používá na okupovaných územích. „Deportace dětí, znásilňování žen a masakry civilistů. To se stává, když Rusko zaútočí. Nejdřív přijdou rakety, pak přijdou vojáci,“ citoval Shirreffa britský Mirror.
Hodges rovněž varoval, že v případě války mezi NATO a Ruskem by Moskva mohla cíleně útočit na klíčovou dopravní infrastrukturu, jako jsou letiště a přístavy. Zdůraznil, že evropské země musí rychle posílit svou obranyschopnost a pokračovat v podpoře Ukrajiny, aby zabránily další destabilizaci regionu.
Evropa stojí před historickou zkouškou
Odborníci se shodují, že budoucnost Evropy bude do značné míry záviset na její schopnosti zachovat jednotu a odhodlání čelit hrozbám. „Pokud bude Evropa roztříštěná a nepostaví se na nohy, pak se skutečně obávám o naši budoucnost,“ varoval Hodges.
Rostoucí nestabilita a nejistota v oblasti bezpečnosti vyžadují koordinovanou reakci nejen v oblasti vojenské obrany, ale i na diplomatické úrovni. Evropské státy nyní čelí jedné z největších geopolitických výzev moderní historie – a jejich reakce může rozhodnout o tom, zda se podaří zabránit dalšímu rozšíření konfliktu.
