Severoatlantická aliance nikdy neslíbila Ukrajině, že její vstup do NATO bude součástí případné mírové dohody s Ruskem. Uvedl to generální tajemník NATO Mark Rutte na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání ministrů obrany členských států v Bruselu.
„Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ zdůraznil Rutte.
Putin jako silný vyjednavač a otázka trvalého míru
Šéf NATO se rovněž vyjádřil k vyjednávacím schopnostem ruského prezidenta. „Je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho při jednáních,“ uvedl Rutte s tím, že jakákoli dohoda musí být trvalá a respektovat územní celistvost Ukrajiny.
Americký ministr obrany Pete Hegseth mezitím vyvolal diskusi svým prohlášením, že nepovažuje za realistické, aby se Ukrajina vrátila k hranicím z roku 2014, a že její členství v NATO si za současných podmínek neumí představit. Tato slova vyvolala vlnu reakcí mezi evropskými partnery, včetně německého ministra obrany Borise Pistoriuse, který Spojené státy kritizoval za ochotu nabízet Rusku ústupky ještě před zahájením mírových jednání.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová rovněž varovala před jakýmkoli ustupováním Moskvě. Podle ní by to připomínalo Mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy západní mocnosti rozhodly o československém pohraničí bez účasti Prahy.
Telefonát mezi Putinem a Trumpem a navyšování obranných výdajů
K tématu mírových jednání se vyjádřil i americký exprezident Donald Trump, který ve středu absolvoval více než hodinový telefonát s Vladimirem Putinem. Na otázku novinářů, zda tento hovor ovlivní další kroky NATO, Rutte odpověděl: „Nemohu komentovat všechno, co kdo řekne. Trump to ale zmiňoval už v předvolební kampani, že se podobný telefonát uskuteční.“
Zásadním tématem jednání ministrů obrany NATO byla také otázka obranných výdajů. Dvě třetiny členů NATO již nyní plní závazek vynakládat na obranu dvě procenta HDP, přičemž Česká republika tohoto cíle dosáhla v loňském roce. Donald Trump však prosazuje ještě vyšší investice a tvrdí, že státy by měly na obranu vydávat minimálně pět procent HDP. Ministr obrany Hegseth s tím souhlasí: „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent.“
Rutte k tomu dodal, že je nutné nejen zvýšit výdaje, ale také posílit výrobu v obranném průmyslu: „Musíme přenastavit svůj přístup na to, že žijeme v době války.“
Ve zkratce:
- Ukrajina nemá záruku vstupu do NATO jako podmínku mírové dohody, potvrdil generální tajemník Mark Rutte.
- Putin je podle NATO silný, ale nepředvídatelný vyjednavač, a proto je nutné zapojit ho do jednání.
- Spojené státy čelí kritice za úvahy o ústupcích Rusku, zejména ze strany Německa a EU.
- Obranné výdaje NATO jsou klíčovým tématem, Trump požaduje navýšení na pět procent HDP.
- Aliance musí posílit zbrojní průmysl a přizpůsobit se dlouhodobému konfliktu.
