Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve svém článku pro portál Politico důrazně varoval, že Evropa je již fakticky ve válce s Ruskem, i když si to mnozí stále neuvědomují. Kroky Kremlu označil za „multidimenzionální válku“, která ohrožuje stabilitu celého kontinentu.
Ruská agrese proti Evropě má mnoho podob
Šmyhal ve svém textu podrobně popsal různé formy ruské agrese vůči evropským státům. Zdůraznil, že nejde jen o vojenské hrozby, ale také o sabotážní a destabilizační operace. „Je to multidimenzionální válka. Když ruské lodě ničí podmořské internetové kabely, je to akt agrese. Když balistické rakety naruší vzdušný prostor Polska a Rumunska, je to akt agrese,“ uvedl ukrajinský premiér.
Podle něj Moskva cíleně hledá slabiny v evropské jednotě, aby je mohla využít ve svůj prospěch. „Vladimir Putin hledá praskliny v evropské soudržnosti a pak do nich lije vroucí vodu a roztahuje je páčidlem,“ popsal situaci obrazně.
Energetická krize jako nástroj Kremlu
Jedním z hlavních prostředků ruského tlaku na Evropu byla podle Šmyhala energetická krize. Mnohé země, včetně Německa a Slovenska, se v minulosti staly závislými na ruském plynu. S vypuknutím války na Ukrajině Moskva tuto závislost využila k ekonomickému vydírání. Prudký růst cen energií a ruská propaganda měly podle Šmyhala za cíl podkopat evropskou podporu sankcí proti Rusku.
Ukrajina si tyto taktiky dobře pamatuje, protože je podle něj Kreml testoval na jejím území celá desetiletí. „Rusko se snaží vyvolat paniku, způsobit chaos a zpochybnit schopnost vlád ochránit své občany. Jde mu o destrukci existujícího řádu,“ varoval premiér.
Ukrajina jako strategický partner EU
Šmyhal zdůraznil, že Ukrajina je pro Evropskou unii klíčovým partnerem nejen z morálního hlediska, ale i z geopolitického pohledu. Vstup Ukrajiny do EU by podle něj posílil východní hranici Unie a zvýšil její bezpečnost.
„Budu mluvit napřímo. Nikdo nechápe válku lépe než Ukrajinci. Zažíváme ji každý den, ale navzdory všemu jsme čím dál silnější a přizpůsobujeme se podmínkám náročného života ve válce,“ uvedl.
Ukrajinská armáda se v posledním roce výrazně rozrostla. Podle lednových údajů prezidenta Volodymyra Zelenského dosahuje počet ukrajinských vojáků téměř milion. Pro srovnání, druhá největší armáda v Evropě – francouzská – má přibližně 200 tisíc vojáků.
Rostoucí vojenská síla obou stran
Zatímco Ukrajina posiluje své ozbrojené síly, Rusko pokračuje ve vlastním masivním náboru. Počet ruských vojáků již překročil milion a Kreml plánuje navýšit stav na 1,5 milionu. Obě strany tak neustále rozšiřují své armády, což naznačuje dlouhodobý charakter konfliktu.
Šmyhal v této souvislosti vyzval k užší spolupráci mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a Evropskou unií. „Ukrajina by se mohla stát páteří evropských ozbrojených sil, jejichž vznik se projednává už celé roky. Mohla by být alternativou k 65 tisícům amerických vojáků v Evropě,“ navrhl. Podle něj by to mohlo vést i k posílení transatlantických vztahů, zejména s USA, které stále častěji zvažují omezení svého vojenského zapojení v Evropě.
