Finská zpráva upozorňuje na narůstající napětí mezi Ruskem a NATO v severní Evropě, které je způsobeno jak vojenskými přesuny, tak diplomatickými neshodami. Podle studie Univerzity národní obrany existuje pravděpodobnost, že konflikt mezi Ruskem a NATO by mohl eskalovat už na začátku příští dekády, přičemž nejpravděpodobnějším scénářem je zvýšená vojenská přítomnost a hybridní operace.
Vojenské přípravy v oblasti Baltského moře
Ve své nedávné zprávě Univerzita národní obrany varuje před možným zhoršením vztahů mezi Ruskem a členskými státy NATO. Jak uvedl deník Ilta-Sanomat, existuje riziko, že Rusko zahájí „překvapivé útoky v omezeném rozsahu“ v oblasti Baltského moře a severní Evropy. Tím by mohlo narušit rozhodovací proces NATO a oslabit jeho reakční schopnosti.
Moskva podnikla klíčový krok k posílení své vojenské přítomnosti v regionu obnovením Leningradského vojenského okruhu. Profesor vojenských věd Juha Kukkola zdůrazňuje, že tento krok je součástí širší strategie příprav na možný vojenský střet.
„Obnova Leningradského okruhu je ruskou reakcí na rozšíření NATO o Finsko a Švédsko,“ uvedl Kukkola. Dle jeho odhadů by ruské vojenské jednotky v této oblasti mohly do začátku příští dekády vzrůst ze 40 000 na 100 000 vojáků.
Reálné vojenské kapacity
Ačkoli zpráva upozorňuje na rostoucí vojenskou sílu Ruska, Kukkola zároveň zdůrazňuje, že jeho současné kapacity jsou omezené. Hlavním faktorem je pokračující válka na Ukrajině, která výrazně vyčerpává ruské zdroje a zpomaluje rozvoj Leningradského vojenského okruhu.
Podle Kukkoly by místo rozsáhlého vojenského střetu mohla Moskva volit cílené útoky na vybrané členské státy NATO. Dodává také, že ani plánované rozšíření ruské armády na 1,5 milionu vojáků by nemuselo stačit na plnohodnotnou konfrontaci se Severoatlantickou aliancí.
„Západ ani Ukrajina nikdy neměly v úmyslu napadnout Rusko nebo anektovat jeho území,“ uvedla Sarah C. Paineová z americké vojenské univerzity U.S. Naval War College pro Kyiv Independent. Podle ní by si Rusko mělo více všímat Číny, která podle ní představuje daleko větší geopolitickou hrozbu než expanze NATO.
Čína jako skutečná hrozba?
Profesor Kukkola není jediným expertem, který analyzuje mezinárodní bezpečnostní situaci. Sarah C. Paineová varuje, že pro Rusko může být hlavním problémem spíše Čína než NATO. Čína v posledních letech aktivně rozšiřuje svůj vliv nejen v Asii, ale také v Evropě, kde investuje do strategicky významných infrastrukturních projektů.
Podle analytiků může prohlubující se spolupráce mezi Moskvou a Pekingem přinést nové geopolitické výzvy, které ovlivní bezpečnost Evropy. Zatímco se pozornost upírá na ruské vojenské operace, Čína si upevňuje ekonomickou a technologickou dominanci, například prostřednictvím rozsáhlých investic do evropské infrastruktury a technologických společností, což by mohlo představovat dlouhodobé riziko pro západní země.
Shrnutí
- Finská zpráva varuje před možným vojenským konfliktem mezi Ruskem a NATO v oblasti severní Evropy a Baltského moře.
- Rusko posílilo svou vojenskou přítomnost obnovením Leningradského vojenského okruhu.
- Válka na Ukrajině zpomaluje ruské vojenské přípravy, ale v příští dekádě by mohla armáda v regionu významně posílit.
- Odborníci upozorňují, že Rusko by se mělo více soustředit na Čínu, která může být jeho skutečnou geopolitickou výzvou.
Napětí v Evropě zůstává vysoké a další vývoj bude záviset na strategických krocích NATO a Evropské unie. Moskva i Peking situaci pečlivě sledují a jejich budoucí rozhodnutí mohou zásadně ovlivnit bezpečnostní rovnováhu celého kontinentu.